STRACH JAKO MANIFEST

Charakteristickým znakem prožívání strachu je vysoká míra fantazie, která významně ovlivňuje strach mnoha lidí. Bez fantazie a představivosti strach dozajista ztrácí na intenzitě, a je snazší se vymanit z jeho pout.

Naopak, s pomocí silně vyvinuté fantazie a představivosti si náš mozek přetváří vše, čemu nedokáže porozumět, do jakéhosi druhu stresu. Nedostatek informací ovládá tento stres a způsobuje složitost situace. Míra informovanosti snižuje úroveň strachu a je blokátorem spouštěčů záchranných psychosomatických reakcí, které později mohou vést k různým fobiím.

Většina myšlenek, které vyvolávají strach, je závislá na schopnosti pochopit a přijmout dění, pro které strach cítíme.

Nabízí se otázka, zda by mohla strachu v nás čelit opačná rovina, informovanost a pochopení. Ano, je to přesně to, co potřebujeme, abychom dokázali strach v sobě potlačit. Informace a pochopení mají harmonizující a uklidňující funkci. Je také důležité umění nastavení si vlastního vzorce pravdy. Vše, co probíhá jako myšlenka ve vašem mozku, můžete lehce korigovat podle stupnice: PRAVDA / SPÍŠE NEPRAVDA / LEŽ / NEVÍM. Pokud často zůstanete u hodnocení NEVÍM, nemusí to zrovna signalizovat vaši úroveň vědomostí, může to pouze působit jako vlastní obranný systém, zátaras strachu.

Fantazijní představy člověka (i zvířat) jsou neobyčejně živé a prolínají se mnoha činnostmi. S dospělostí se částečně vytrácejí díky poznávacím procesům. Je tedy nutné naučit se oddělit fantazii od reality. Pro ty, kteří mají sklony k přehánění, je typická zvýšená hladina strachu. Tuto nedostatečnost je možné korigovat cvičením a naučit se odlišovat fikci od skutečnosti.

Naopak u egocentrických jedinců, kteří považují sebe sama za podstatu všeho dění v životě, bývá strach samovolně potlačován, protože egocentrizmus zde hraje dominantnější roli.

Při boji se strachem je důležité cvičení udržování se v pozitivně laděné emoci. Je nutné přidávat děsivým informacím pozitivnější pojmenování, hledat možná východiska a netrvat na okamžitém řešení situace. Pokud se přistihnete, že situaci nezvládáte, zvolněte tempo myšlenek a dění jen pozorujte. Nechte hodnocení situace na jindy, na příhodnější a klidnější atmosféru. Uvědomte si, že nic se nezmění v tuto minutu. Vše se rodilo v čase a potřebuje čas i na změnu. Uspěchaná reakce může být na škodu.

Naše tělo se skládá ze dvou základních částí - fyzikálního těla a emocionálního těla - duše. Veškeré neuspořádanosti ve fyzickém těle se automaticky zpracovávají v duševním těle. Duševní tělo se skládá z vědomí, podvědomí a nevědomí. Vědomí ovládá mozek, podvědomí ovládá psychosomatické reakce, v nevědomí sídlí naše "VYŠŠÍ JÁ". V nevědomí je mimo jiné ukryto tajemství naší DNA, jsou zde uložena všechna možná řešení. Do podvědomí se dostáváme pomocí změněného stavu, stavu v hladině Alfa, Théta. S nevědomím komunikujeme prostým cvičením komunikace samých se sebou formou modlitby s naším vyšším já. Zde také můžete hovořit o vašem strachu a zde dostanete odpovědi na vaše otázky. Jak to poznáte? Prostě to poznáte.

Myšlenky proti strachu a stará osvědčená moudra:

1/ Možná to nyní nevypadá nejlépe, dokonce to vypadá hodně špatně, ale později se to může vyvinout v něco úplně jiného, lepšího. Pořád se něco mění. Nehodnoď den před večerem.

2/ Nač vzdávat mač. Každá situace má východisko, zítra to třeba uvidím jinak. Zkusím se do té doby nějak zabavit, vyspat a nasbírat síly. Nebo si řeknu o pomoc. Svěřená bolest, poloviční bolest.

3/ Nemusím pokaždé všechno zvládat. Jednou je hůř a jednou zas líp. Vzhůru k novým zítřkům. Stojí to nervování vůbec za to? 

4/ Vypadá to jako konečná. Je to pro mě dobré nebo zlé? Každopádně za koncem je opět začátek a příležitost začít s něčím novým. Začnu s tím hned, až se trochu uklidním a odpočinu si. Žádná kaše se nejí tak horká, jako se uvaří.